Rozhovor s Klárou Žaloudkovou

Jak jsi vlastně začala hrát go?
Tak tuhle otázku jsem čekala. Naučila mě ho má skvělá teta Martina Šimůnková.

A jak dlouho hraješ?
Od kongresu v Marseille v roce 1997.

Co ti hra go dala nejvíce do života?
Kamarády na celý život.

Máš nějaké goistické nebo životní vzory?
Nemám.

Kladeš si do budoucna nějaké cíle?
Nerada přemýšlím do vzdálené budoucnosti. Beru věci tak, jak přijdou. A když už přeci jen nějaké dlouhodobé cíle mám, tak o nich nerada mluvím, protože mám pocit, že mě to svazuje. Mám však dva cíle krátkodobé. Do konce května 2007 si chci uhrát 3D a taky bych se chtěla naučit pískat.

Na jakou partii nejvíce vzpomínáš?
To záleží podle nálady. Když ji mám špatnou, tak na nějakou, kterou jsem moc zkazila a nálada se mi ještě zhorší. A naopak. Nějakou jednu určitou ale nemám.

Dokážeš si partii po jejím dohrání přehrát z hlavy?
Nezvládám koncovku, což mě štve, protože pak partie nikdy nemám celé a Radek mi je pak nemůže okomentovat až do konce.

Jaké turnaje máš nejradši?
V Čechách Mikulov a pak všechny zahraniční. Moc se těším, až opět navštívím Bled. Je tam krásně. Také strašně ráda jezdím na kongresy a na pair go akce, na kterých je vždy vynikající atmosféra.

Chtěla jsi s go někdy seknout?
Párkrát mě to napadlo, ale nidy jsem to nemyslela doopravdy. A ani do budoucna nikdy nechci.

A co děláš kromě go?
Studuji na Filosofické fakultě UK filosofii a historii a ještě se chystám na Fakultu humanitních studií UK. Ráda čtu, koukám na atletiku a snooker, chodím hrát kulečník, s kamarády na pivo a také mě baví cestovat. K tomu je go ideální, protože navštěvuji hodně turnajů v zahraničí.

Co zrovna čteš a jací jsou tví oblíbení autoři?
Teď zrovna čtu Lolitu a Nový Zákon. Mezi mé oblíbené autory patří Walthari, Gulig, Tolkien a teď už mě nikdo nenapadá, ale určitě by jich bylo víc. Nejraději mám historické romány.

Co tě nejvíc štve?
Hodně mi vadí, když lidi všechno hrozně řeší a kvůli tomu vznikají zbytečné spory. Nerada se hádám. Lidé by měli mít nadhled.

Nyní ti položím jednu velmi neotřelou otázku. Jakou věc by sis vzala s sebou na pustý ostrov?
To je otázka pouze hypotetická, protože maminka by mě na pustý ostrov stejně nepustila. Vzala bych si Bibli. Ta vydrží na dlouhé roky.

Věříš v Boha?
Ne, ale ráda si o něm čtu, což souvisí s mým filosofickým zaměřením.

Jaká otázka ti mezi již položenými chyběla?
(dlouhé rozmýšlení) Asi jestli chci čtenářům eGOBANU něco předat.

No tak prosím, co bys jim chtěla předat?
Aby je go bavilo jako mě a nechtěli za každou cenu vyhrát. A aby se řídili svým srdcem. A to nejen v go.

(Na závěr bychom ještě rádi podotkli, že Klára se po celou dobu rozhovoru příjemně usmívala, trpělivě odpovídala na otázky a nic nenasvědčovalo tomu, že by pochytila manýry hvězd. Přejeme jí mnoho goistických a životních úspěchů a aby zůstala stále taková.)

Připravil: Jakub Mírka